Vzpomínáme.
Dne 27. 7. 2011 nás opustila Betty, mé nejdrahší stvoření na tomto širém světě. Dožila se úctyhodných 12-cti let a odešla, i přes velký zármutek bližných, velice náhle, avšak vědomě a všem na očích. Ptám se sám sebe: Proč zrovna teď? A proč zrovna ona? Odpověďi se mi však nedostává, a proto můžu jen zapálit svíčku a tiše vzpomínat.
Byla to velice temperamentní psice a měla všechny kladné vlastnosti, jaké pes může mít. Milovaná své pány a chránila je, i když se sama často bála. Vzpomínám na noci, kdy jsme spolu spali v jedné posteli. Vždy usínala vedle mne a probouzela se u mých nohou nebo nad hlavou. Vzpomínám na naše první setkání, které proběhlo velice nemile. Vrčela na mě a chtěla mě kousnout, ale za více, jak sedm let se náš vztah změnil. Měla mě ráda a já ji. Byla mi tou nejbližší osobou. Povídal jsem si s ní, hrál si s ní, mazlil a taky škrábal.
Říká se, že když někdo zemře, žije dál v našem srdci. Betty si může být jistá, že ona bude v mém srdci žít, dokud sám nezemřu.
Chybíš nám...
Náhledy fotografií ze složky Betty Nachio
