protože já jsem Anděl (^_^)

Medvídek Brumlík běžel lesem jako každé ráno. Udržoval si tím kondičku, protože papal moc medu. Dnes se, ale těšil domů, protože ho měl navštívit panda Hvězdička. Už si na něj přichystal spousty medu a lesních plodů, které si pěkně schoval ve svém domečku. Medvídek Brumlík bydlel v dutém stromečku, který však dál rostl a žil, i když byl uvnitř prázdný. Vlastně nebyl! Byl tam medvídek přece.

Brumlík doběhl k jezeru, kde si vždy po ránu skočil zaplavat a osvěžit se po běhu. Zpátky většinou šel pomalu a procházel se. Někdy se zastavil ke kmotřenkám včeličkám pro trochu medu. Dnes však rychle znovu zamířil zpátky domů, protože se musel přichystat na svou návštěvu. Vylezl tedy z jezera a otřepal vodu ze svého kožíšku a byla rázem suchý. Vyrazil zpátky k domečku.

Před domečkem už nervózně přešlapoval panda Hvězdička a upravoval si svůj kožíšek. Už několikrát zvonil na Brumlíkův zvonek a klepal na jeho dveře, ale bylo ticho. V domečku i před ním. Hvězdička přišel dříve, aby pomohl Brumlíkovi vše nachystat a také donesl nějaké jídlo ve svém košíku.
„Hvězdičko?“ ozval se Brumlík za zády pandy. Panda Hvězdička se vyděšeně otočil.
„Jéé, Brumlíku, já přišel dřív no…abych ti pomohl“ usmál se nevinně panda.
„Promiň, já tě tak brzo nečekal. Pojď dál“ usmál se Brumlík a otřevřel dveře domečku.
Domeček nebyl zamčený a vlastně ani neměl zámek. Nikdo tady v lese se nebál zlodějů a ani nikoho podobného, protože všechna zvířátka navzájem respektovala své soukromí a nikdy by nikoho nenapadlo, jen otevřít dveře bez vyzvání.

Brumlík a Hvězdička společně přichystali dubový stůl. Dali si na něj krásný bílý ubrus. Brumlík na něj položil velkou sklenici medu a obrovitou mísu lesních plodů. Hvězdička vytáhl ze svého košíku pomerančovou šťávu a spoustu muffinů s čokoládovou polevou.

„Musím ti něco říct“ ozval se váhavě Brumlík a odložil lžíci, ze které před chvíli slízl med. Hvězdička se napřímil s plnou pusou od muffinu.
„Hmm“zabručel jemně Hvězdička s plnou pusou a tím chtěl Brumlíka vybídnout, aby pokračoval.
„Víš…je to těžké…“šeptl Brumlík. V tom však někdo zaklepal a za dveřmi se ozval hlas:
„Haló, je někdo doma?“ Ten hlas oba přátelé poznali, byl od ropušáka Andyho. Hvězdička s plnou pusou zakýval, že ne.
„Nikdo tu není“ ozval se Brumlík a pak se chytil za pusu a Hvězdička za hlavu a nesouhlasně kýval.
Do domečku vešel ropušák Andy a za ním malá opička Jack a lišky Amy. Také donesli nějaké jídlo, protože se doslechli, že se měli Brumlík a Hvězdička sejít. Oni dva už se ke svému tématu nevrátili. Přijali přátele ke stolu a společně hodovali a bavili se. Panda Hvězdička však byl rozhodnutý, že zítra za medvídkem Brumlíkem zítra zajde a vyslechne si, co mu chtěl medvídek říci dnes.

Další díl: Nemilé překvapení