protože já jsem Anděl (^_^)

Říjen se přehoupl v Listopad. Sethova noha na tom byla mnohem lépe, hýbal se už normálně. Katty s Keiri byly úplně v pořádku. Okno na půdě, které nám zničil Seth, jsme nechali zasklít. Seth nám jednoho večera vypověděl jeho příběh.

„Vlkodlakem jsem už od svého narození. Projevilo se to u mě později, než u ostatních a proto mě má rodina odvrhla. Ujali se mě Grassovi, královská rodina upírů sídlící pod Vatikánem“ Vyprskl jsem smíchy. „Děláš si legraci?“ zeptal jsem se ho. Pod Vatikánem? Pod tím Vatikánem? Stát ve státě. Nejmenší stát na zemi, čistě Křesťanský. „Nedělám si srandu. Je to vážně tak!“ obhajoval se Seth, ale taky se usmál. „Zůstal jsem tam několik let, hezky se o mě starali, což bylo zvláštní a hned, jakmile se ve mně probudil gen vlka, jsem se stal jejich sluhou. Abraxas, ten démon, byl už dávno s Grassovými spřízněný. Viktor ho chtěl nechat proměnit na upíra a přijmout do Rady. Narcis a Marcus byli jednoznačně proti. Samozřejmě, že když si zažádal o dva vlkodlaky, ihned je dostal. Jedním z nich jsem byl já. Druhý se jmenoval Tobias, vlastně jsem ho v podstatě neznal.“

Tím ukončil své vyprávění. Často byl s Keiri mimo dům. Nejspíše v kině nebo někde seděli a povídali si. Stalo se to den před mými narozeninami. Byli jsme s Jacobem sami v obýváku. Keiri a Seth byli zase pryč a Katty měla hodně hodin. Měl bych zavést téma na jeho otevřený živel. Éter je hodně nebezpečný. „Jac-“ řekl jsem zároveň se zvonkem. Jacob se na mě tázavě podíval. „Počkej“ vyrazil jsem otevřít. Pokud je to Anael, pošlu ji vážně… Za dveřmi stála nějaká holka. Vypadala dost … temně. Černé vlasy, bledý obličej a tmavé oblečení. Měla však nádherně modré oči. Její duhovky měli  barvu mlhy. Kdo je to? „Je doma Jacob?“ ozval se její chladný a zároveň jemný hlas. „J- jo“ hlesl jsem, otočil jsem, abych Jacoba přivolal, stál však za mnou. „Co tady děláš, Eve?“ zeptal se chladně. „Můžeš nás nechat o samotě“ vyzval mě Jacob a já jen přikývl. Mířil jsem nahoru do pokoje. Na schodech jsem se zastavil a nenápadně je pozoroval. „Nemohla… nemohla jsem to bez tebe vydržet“ šeptla a vešla dovnitř. Jacob zavřel dveře. „Je to nebezpečné“ upozornil ji, ale ona ho políbila. Nijak se nebránil. Dokonce její polibky opětoval. Zarazil se a podíval se do stropu. „Tady ne“ řekl jen té holce. Kývla a oba je pohltil oheň. „Jacobe!“ vyjekl jsem, ale byli pryč. Přemístili se, to znamená, že ta holka je démon!

Když dorazila Katty domů, obtěžkána taškami, pomohl jsem jí připravovat večeři. Koupila nějaké věci na zítřejší oslavu. Byl jsem nucen mlčet, měla tak dobrou náladu. Musím jí to říct, nejpozději zítra. Pořád se usmívala. Nic jí nechybělo. Měla Jacoba. Jacoba, který jí podvádí s démonkou! „Co se tak mračíš?“ zeptala se Katty a zašklebila se na mě. „Co? To nic“ vykoktal jsem. „Jsi nervózní z té oslavy?“ zeptala se mě. „Trochu“ zalhal jsem. Ona mě objala. Po večeři, kterou jsem měl jen s Katty (Keiri, Seth a ani Jacob se ještě nevrátili), jsem zalezl do pokoje. Už se setmělo, ale já nechal zhasnuté. Posadil jsem se na postel a začal jsem přemýšlet. O pár minut později do pokoje vrazil veselý Seth. „Ahoj“ pozdravil mne, ikdyž byla v pokoji tma. Viděl mě, protože byl vlkodlak. Plácl sebou na svou postel. „Keiri je skvělá“ ozval se po chvíli jeho. Jen jsem souhlasně zabručel. Nechtěl jsem se o nich moc bavit. „Myslíš, že se jí líbím?“ zeptal se po chvilce ticha. A komu ne?, mohla být má odpověď. „Myslím, že jo“ odpověděl jsem. „To je dobře. Taky se mi líbí“ hlesl. Zamručel jsem a zamířil jsem se do koupelny převléknout. Musím spát, jinak zítra ráno nevstanu. Lehl jsem si do postele. Doufám, že si Seth nebude chtít zase povídat. „Dobrou“ řekl jsem do tmy. Odpověď přišla hned: „Dobrou noc, Jacku“ Zachumlal jsem se do peřin. „A Jacku?“ ozval se jeho pobavený hlas. Já jen zavrčel.