protože já jsem Anděl (^_^)

„Turnaj?“ podíval jsem se po všech zmateně. Měli tentýž zmatený a nechápavý pohled. „Turnaj se koná každých padesát let. Jsou v něm obsazené všechny čtyři rasy: lidé, upíří, vlkodlaci a démoni. Turnaj je vedený Tribunálem.“ Vysvětlil muž. „Tribunál? Co je to?“ zeptal se Seth. „Něco jsem o tom četla“ ozvala se Keiri. „Tribunál sestává ze čtyř osob, které mají úžasnou moc a jsou neutrální. Sídlí v Křišťálovém městě.“ Neznámý muž přikývl. „Tam se také turnaj koná“

„A co když nemám chuť se ho zúčastnit?“ štěkla Katty. Muž se pousmál. „V tom případě Vám budou odebrány schopnosti a nebudou jimi disponovat ani Vaši potomci“ odpověděl muž a tím Katty umlčel tímhle argumentem. Bez schopností bychom byli nahraní. Chvíli bylo ticho. „Potřebuji vaše podpisy na stvrzení, že na Turnaj dorazíte.“ Řekl muž a na stůl rozvinul pergamen. „Jack Fletcher“ Vzal jsem pero a podepsal jsem se za své jméno. „Keiri Nachio“ Ta podepsala s jistotou, tohle jsem na ni obdivoval. „ Katty Moore“ Katty chvíli zaváhala, poté si vzala od Keiri nabízené pero a podepsala. „Seth Marley“ Keiri se udiveně podívala na Setha a když se otočila na muže, vypálila: „To nedovolím. Je to nebezpečné!“  Seth se však nahnul a podepsal. „Sethe, já vážně nechci, abys bojoval a-“ Nedořekla konec věty, protože Seth jí políbil. „Přijdu pro vás ke konci června“ řekl muž, když roloval pergamen. „Co máme do té doby dělat?“ vyjekl jsem. Přece jenom bylo to přes půl roku. „Cvičit. Nebudou to žádné lehké boje. Boje na život a na smrt. Hodně štěstí při tréninku.“ S těmito se slovy se přemístil. Chvíli byl naprostý klid. V jednom momentě Katty vystřelila z křesla a běžela nahoru po schodech. „Co je?“ vyjekli jsme s Keiri a běželi jsme za ní. Katty se zavřela na záchodě a vydávala dávivé zvuky. Zvrací? „Katty, co je ti?!“